Jak to vše bylo...
V Přerově se vaří a pije pivo téměř tisíc let, jak dosvědčují četné písemné prameny k dějinám tohoto starobylého města. Pivovar vznikl v 70. letech devatenáctého století a ještě do konce tohoto století předstihl většinu moravských pivovarů ve výstavu i kvalitě výrobků a dostal se mezi první nejvýznamnější moravské pivovary a toto místo neztratil do dnešních dnů.
Vítězný únor r. 1948 přinesl v přerovském pivovaře historickou změnu. Pivovar se stal hlavním závodem národních podniků a od 1. července 1960 je čelným závodem Severomoravských pivovarů, národní podnik Přerov. Zatímco v kapitalistické éře zvýšil závod svou výrobu za tři čtvrtiny století osminásobně, pak v období budování socialismu dokázali pracující zvýšit tuto výrobu svého závodu na patnáctinásobek, neboť v roce 1970 bylo vystaveno rekordní množství 512.644 hl. piva.
Po sedm let jsme byli závodem vzorné jakosti a od roku 1967 sem začali exportovat do Maďarské republiky.
Staleté tradice přerovského pivovarnictví
Nejstarší prameny vážící se k městu Přerovu dosvědčují, že ačkoli Přerov nebyl ještě počátkem 11. století městem, je jisté, že byl již tehdy středem zeměpanského hradského obvodu a důležitým správním střediskem.2)
Velmi důležitým mezníkem v historii města se stal 28. leden 1256, kdy na žádost přerovského kastelána Smila z Obřan vydal král Přemysl Otakar II., král Železný a Zlatý, v Olomouci listinu, v níž vzpomíná věrnosti a utrpení Přerovanů za ničivého pustošení Moravy od Uhrů a Kumánů v letech 1252 a 1253 a uděluje trhové vsi Přerovu všecka privilegia, jaká měla Olomouc.
Přerov byl tedy povýšen na město a dostalo se mu též práva vařit pivo.6) Do městského znaku dostal Přerov dvě věže.
Výslovné potvrzení práva vařit pivo pro sebe, čeleď i k šenkování, jako mají dolní měšťané, udělil podnikavý pán Přerova Vilém z Pernštejna těm obyvatelům, kteří se usadili na Kopci (později Horní město nazývaném).
Roku 1503 si pronajal Velký mlýn a jeho nájemci Ondřeji Šilhanovi udělil právo mletí sladu.11)
Vilémův syn Jan z Pernštejna povolil ještě za života otcova Přerovanům r. 1518, aby si stavěli grunty na Trávníku u cihelny a užívali stejných práv jako Kopečtí, to znamená, že směli vařit a šenkovat i pivo.15)
V té době již v Přerově existoval panský pivovar. Dal jej postaviti někdy kolem roku 1480 Vilém z Pernštejna v místech dnešního domu č. 27 nebo poněkud nížeji k náměstí Na Marku.
Roku 1530 Jan z Pernštejna postoupil tento „panský, tzv. horní nebo také kopecký pivovar svému městu“. Za postoupení pivovaru platili Přerovští ročně ve dvou termínech 6 kop grošů, a to i tehdy, když město mělo z piva i větší příjmy.
Surovinové zdroje
Pivo se vždy vyrábělo ze sladu, který je možno dělat z každého obilí – ve středověku se vařilo ponejvíce z pšenice a ze žita, tzv. pivo bílé, od poloviny minulého století začal převládat slad z ječmene. Tehdy začala sláva hanáckého ječmene, protože z něho se dělá nejlepší slad na světě. A Přerov leží takřka uprostřed Hané. V době vrcholné konjunktury v kampani 1929/30 vyráběl si pivovar až 400 vagónů sladu, z toho polovinu v Záhlinicích. Pokud měl sladu nedostatek, nakupoval, protože ani nová veliká sladovna postavená po požáru v roce 1899 nestačila zvýšené výrobě piva. Třeba se zmíniti i o tom, že za války bylo k vaření piva používáno náhražek: řepy, čiroku, rýže, pýru, cukru. Ani dnes se pivovar některým surogátům nevyhýbá, ale v míře, jež by nepoškodila kvalitu piva. Místo se chmele se v poslední době osvědčuje chmelový extrakt. Hlavní dvě suroviny, slad a chmel, tvořily vždy největší položky v režii pivovaru, např. v r. 1912 to bylo 37 % a v r. 1929/30 jen 25 %.52).
převzato z výroční kroniky
